MemoKit - Péče o mozek

Jestliže se dožíváme vyššího věku než předchozí generace, neznamená to pro nás žádnou výhru. Narůstá tím i počet osob, které postihuje degenerace poznávacích funkcí, jež často končí demencí, čili ztrátou schopnosti mozku usměrňovat běh života a soužití s okolím.  Zatímco zdravotní péče přispívá k uchování obstojného tělesného zdraví do pokročilého věku, selhání poznávacích funkcí může člověka dříve odsoudit k úplné ztrátě soběstačnosti a popření osobnosti. Zachovalá tělesná schránka jeho životu už nedává smysl. Mozek a jeho poznávací funkce, jinými slovy duševní svěžest, lze však vědomě docela dobře chránit a udržovat v dobrém stavu. Lidé se o to snažili od nepaměti.

Paměť jako signál

První známkou toho, že nám mozek neslouží jako dřív, jsou výpadky paměti. Nevzpomeneme si, pro co jsme se před chvílí rozhodli, zapomínáme čísla, jména a další údaje, které k životu potřebujeme. Vědci však prokázali, že v době, kdy dochází ke zhoršení paměti, dochází rovněž ke zhoršení ostatních funkcí, tedy schopnosti učení se, koncentrace, řešení problémů a reakce schopnosti.

Zhoršení paměti vnímáme jako problém jen proto, že se kvůli němu hodně a zbytečně naběháme, ztrácíme čas, a to nás frustruje.

Příčiny úpadku poznávacích funkcí

S věkem se v mozkových buňkách hromadí metabolický odpad lipofuscin, který ztěžuje jejich normální fungování. S věkem se rovněž zvyšuje sklerotizace cév, takže krev dodává mozku stále méně živin, zejména kyslíku a glukózy. Aby toho nebylo málo, v mezibuněčném prostředí mozku se objevuje zvláštní bílkovina beta amyloid, která nabývá na objemu, utiskuje buňky a postupně je i ničí. Beta amyloid je rozhodujícím faktorem vzniku Alzheimerovy choroby. Příčina jeho tvorby v mozku není dosud objasněna, je však prokázáno, že osoby s nadměrnými hodnotami cholesterolu v krvi jsou kandidáty Alzheimerovy choroby, protože se v jejich mozku nachází i více beta amyloidu. Na mozek a jeho funkce rovněž destruktivně působí nadužívání alkoholu, psychotropních látek i řady léčiv.

Jak si dlouho uchovat duševní svěžest

Aby nám mozek dobře sloužil, je nutné jej trénovat, zní obvyklá rada. To sice platí, nesmíme však mozek přetěžovat. Vysoké procento osob s Alzheimerovou chorobou jsou lidé, kteří pracovali duševně a byli hodnoceni za výkonnost. Mozek ale nutně potřebuje i odpočívat, a to nejen ve spánku.

Pro zdraví mozku je velmi důležitá otázka výživy. Už před tisíciletími lidé objevovali rostliny, jejichž látky jim pomáhaly uchovat si duševní svěžest a jasnou mysl.  Současná věda takové účinky potvrdila u řady tradičních bylin, respektive upřesnila, o které konkrétní látky se jedná a jakým mechanismem  v mozku působí. Odborně se jim říká nootropika.

Všechny tyto aktivní látky jsou dnes k dispozici v doplňcích stravy. Některé z nich podporují lepší prokrvení, jiné detoxikaci, další pak přenos nervových signálů, které zajišťují komunikaci mezi jednotlivými strukturami mozku.

Klíčovým opatřením je rovněž častý pobyt na čerstvém vzduchu spojený s fyzickou zátěží. Mozek si tak odpočine, krevní oběh pookřeje a cholesterol zůstane pod kontrolou.

Bety.cz: Záhadná paměť: Jak ji podpořit?

https://www.bety.cz/testovani/TESTOVANI-Pamet-jako-zamlada-s-pripravkem-MemoKit-67